Navigace

Obsah

Trpasličí díra

Nenápadná Trpasličí díra v lese nad Klečetnou je nejzajímavější památkou na dobývání drahých kovů ve zdejším kraji. Nenechte se zmást jejím pohádkovým názvem, Trpasličí díra není nic jiného než odvodňovací štola dávno zaniklého stříbrného dolu.

V roce 1544 udělil král Ferdinand Wolfovi z Gutštejna na hradě Petrohradě právo k těžbě stříbra a zlata na jeho pozemcích v okolí města Jesenice. Tehdy údajně vznikla v sousedství Klečetné hornická osada Hůrky, kterou dodnes spojuje s Klečetnou takzvaná Zlatá stezka. Kromě těžby horniny s obsahem zlata a stříbra probíhala u Hůrek i první fáze extrakce drahého kovu, a to rozmělňování vytěžené horniny na jemnou drť. Cílem bylo uvolnění co největšího množství částeček drahého kovu skrytých uvnitř horniny. K rozmělňování sloužil jednoduchý drtič, takzvaná mokrá stoupa. Drcení horniny ve vodě zabraňovalo nežádoucím ztrátám, ke kterým docházelo při suchém drcení. Jednoduše řečeno – ve vodě nebral jemné částečky zlata a stříbra vítr.

Několik mohutných kamenů ze zaniklé stoupy se v minulosti dostalo do Klečetné, leží u sochy Panny Marie jako rozházená stavebnice, ke které ovšem chybí návod na složení.

Průmyslové dobývání zlata a stříbra v okolí Klečetné ustalo nejpozději za třicetileté války. Kromě Trpasličí díry a kamenů z mokré stoupy složených v Klečetné připomínají tento zaniklý průmysl krátery propadlých šachet a haldy hlušiny roztroušené po lese mezi Klečetnou a Hůrkami.

Trpasličí díra však je ze všech těchto památek přece jen nejzajímavější.

V jejím pojmenování se zrcadlí pověst, která se v Klečetné o této opuštěné štole dodnes vypráví, totiž, že se stala domovem trpaslíků. Trpaslíků byla v minulosti ve zdejším kraji hojnost, kromě Klečetné žili také u Jesenice, ve staré štole v lese u Krt a u Petrohradu.
 

Stránka

  • 1

Trpasličí díra.

Trpasličí díra.

Trpasličí díra.

Trpasličí díra.

Zlatá stezka z Klečetné do Hůrek.

Zlatá stezka z Klečetné do Hůrek.

Výhled ze Zlaté stezky.

Výhled ze Zlaté stezky.


Stránka

  • 1